S inkontinencí, tedy potížemi s vyprazdňováním, se setkalo zhruba 40 % Čechů. Přesto je to problém, o kterém se nemluví. Na vině je stud a strach z toho, že ostatní nemocné odmítnou nebo se jim budou smát. Lidé se často bojí svěřit lékařům i svým blízkým a s postupujícími problémy se stále více uzavírají doma. Přicházejí o přátele, koníčky, práci a někdy i partnery. V extrémních případech nastává až „sociální smrt“ – naprosté odloučení od lidí i od života. Je to ale zbytečné – existuje celá řada řešení.

„Inkontinence člověka nezabije, ale zabije jeho život, tedy to, co dělá život pěkným.“

MUDr. Jan Krhut, Ph.D.

Co je to inkontinence?

Inkontinence není vidět, není poznat, a přesto ji můžeš mít „i-TY“. Obecně lze říci, že jde o potíže s únikem moči či stolice nebo naopak s jejich zadržováním. Příčiny jsou různé. Obtíže častěji trápí ženy a jejich četnost se zvyšuje s věkem – nejčastěji se objevují u pacientů nad 65 let. Inkontinence přesto není výjimkou ani u mladých lidí. V každém případě onemocnění lidem výrazně ztěžuje život a navíc je často provází velké bolesti břicha.

Základní typy močové inkontinence

› Stresová inkontinence
Úniky se nejčastěji objevují při zátěži – zvednutí těžší tašky, kýchnutí, zakašlání nebo při smíchu, někdy stačí chůze po schodech, leknutí nebo dobíhání tramvaje. V první fázi se léčí zejména pomocí speciálních cviků, bylin a přírodních přípravků nebo léků.

› Urgentní inkontinence
Objevuje se rychlá intenzivní potřeba, při které pacient často nestačí „doběhnout“ na toaletu. Projevuje se také ve spánku.

› Smíšená inkontinence
Je kombinací stresového a urgentního úniku moči.

Příčiny inkontinence

› Mechanické
Slabé svaly v okolí močového měchýře, zúžená trubice v důsledku zvětšené prostaty, obtíže způsobené úrazem, operací nebo poporodním zraněním.
‍

› Neurologické
Omezené nebo chybějící spojení mezi mozkem a močovým měchýřem způsobuje, že vyprazdňování není možné ovládat. Léčí se zejména pomocí léků, v některých případech může pomoci neurostimulátor, který obnoví spojení s mozkem a umožní vyprazdňování znovu lépe ovládat.
‍

Rizikové faktory

Zhoršující inkontinenci (lze ovlivnit)
› nadváha
› nedostatek pohybu
› kouření
› stres
› další onemocnění (diabetes, degenerativní onemocnění, mrtvice, zvětšená prostata atd.)

Přirozené dispozice
› pohlaví (inkontinence postihuje častěji ženy)
› věk (s vyšším věkem se riziko zvyšuje, nejvíce jsou postiženi lidé nad 65 let)
› genetická dispozice

Jak můžeme pomoci?

Jak poznat, že někdo blízký trpí inkontinencí?

› často odchází na toaletu (více než 6x, někdy až 20x denně), časté močení v noci

› nápadně málo pije (aby předešel nehodě)

› vyhýbá se akcím a aktivitám, při kterých není poblíž toaleta

› zápach

› nezvyklé toaletní pomůcky (např. dámské vložky v koupelně mužů)

› časté převlékání, skvrny na oblečení nebo stopy na židli

Nabídněte konkrétní pomoc

› Navrhněte, že nemocnému pomůžete najít vhodného lékaře a že ho tam doprovodíte. Pokud se brání zajít k novému lékaři, zkuste společně otevřít problém třeba u gynekologa nebo praktického lékaře, ke kterému má pacient důvěru.

› Pokud vám lékař doporučí cvičení pánevního dna, můžete cvičit společně.

› Ujistěte ho, že podobnými potížemi trpí celá řada dalších lidí – rozhodně není sám. A nabídněte, že se na vás může s čímkoli obrátit.

› Podívejte se, které z odborných center máte nejblíž.

Jak se zachovat, pokud zjistíme, že někdo blízký trpí inkontinencí?

Nejdůležitější je, začít o problému mluvit – otevřeně, ale s respektem. Jak takový rozhovor začít?

› Můžete zmínit třeba zajímavá čísla, například: „Věděli jste, že v ČR se s inkontinencí setkalo 40 % lidí, tedy skoro každý druhý?“

› Pokud někdo nápadně často chodí na toaletu, zkuste se ho zeptat, jestli netrpí zánětem močového měchýře, a případně přejít na další možné důvody – tedy inkontinenci.

› Můžete zmínit své zkušenosti například z těhotenství, zkušenosti kamarádek nebo jiných blízkých.

› Muži zase často trpí inkontinencí po operaci prostaty – i to může být téma rozhovoru.

› Je třeba, aby se nemocný cítil v bezpečí – nesoudíte ho, jeho problémy nepovažujete za nechutné, ale naopak je vidíte jako něco, co lze řešit a vrátit se tak zase k životu bez obtíží.